Kontaktní informace

Telefon: +420 415 733 709  |  Seznam všech kontaktů  |  Lokace v Mapy.cz

http://

Muzeum

Nové stránky Chmelařského muzea naleznete na www.chmelarskemuzeum.cz .

New Hop-Museum pages are here: www.chmelarskemuzeum.cz .

 

 

Chmelařské Muzeum v Žatci je největší expozicí svého druhu na světě. Na ploše 4.000 m2 představuje vývoj chmelařství od raného středověku do současnosti. Kromě zajímavých sbírek muzea se seznámíte s vlastním objektem, který je technickou památkou a příkladem industriální účelové architektury z konce 19. století ve městě proslulém nejkvalitnějším chmelem na světě. Dozvíte se, proč se nejlepší chmel na světě sklízí právě na Žatecku a proč se musel již od středověku chránit před nekvalitními napodobeninami. Zaujmou vás dobové fotografie a písemné doklady o pěstování chmele a o vaření piva. Najdete zde i zajímavé nářadí, mechanizační prostředky a historické stroje.

chmelařské muzeum expozice

 

English

The Hop Museum in Žatec is the biggest exposition of its kind in Europe. In the area of 4.000 square meters the development of hop industry from the Early Middle Ages until now is shown. In addition to the many exhibits displayed, visitors will see the building, which is of functional industrial architecture from the end of the 19th century to be found in Žatec, famous all over the world for the finest hops. You will learn why the Žatec district became the producer of the best hops in the world and why the Žatec brand has had to be protected against low-quality imitations ever since medieval times. You will be impressed by the charm of the fotographs and writtings about hop-growing and beer-making. You will also find here some agricultural machinery and historical machines.

chmelařské muzeum budova

 Deutsch

Das Hopfenmuseum in Saaz ist die grösste Exposition ihrer Art in Mitteleuropa. Auf der Fläche von 4.000 Quadratmetern wird hier die Entwicklung des Hopfenbaus vom Frühmittelalter bis Gegenwart vorgestellt. Das Gebäude, in dem sich die Sammlung befindet, ist gleichzeitig ein technisches Museum und außerdem ein Beispiel der industriellen Architektur des ausgehenden 19.Jhdt. in der Stadt des berühmtesten Qualitätshopfens.Sie erfahren, warum der beste Hopen gerade in der Umgebung von Žatec geerntet wird und warum er seit dem Mittelalter vor Imitationen von schlechter Qualität geschützt werden musste. Hier werden Sie von den Zeitfotografien und schriftlichen Angaben über den Hopfenbau und die Hopfenindustrie gefesselt. Sie finden hier auch Mechanisierunstechnik und historische Maschinen.

chmelařské muzeum žatec

 

по-русски

Музей хмеля в Жатце представляет собой самую большую экспозицию своего рода в мире. На площади 4 000 м2 представлено развитие выращивания хмеля – от раннего средневековья, до наших дней. Кроме просмотра интересных экспонатов музея вы также ознакомитесь с самым большим объектом, который представляет собой техническую ценность и служит образцом индустриальной архитектуры конца 19-го века в городе, который прославился самым лучшим хмелем в мире. Вы можете также узнать, почему самый лучший в мире хмель выращивают именно в Жатецкой области и почему надо было хмель уже со средневековья охранять от фальсификатов. Также вас непременно заинтересуют старые фотографии и письменные документы, свидетельствующие о выращивании хмеля и варении пива. Здесь вы найдёте любопытные инструменты, механические средства и исторические машины.

 

chmelařské muzeum expozice

 

 

 

Vstupní místnost Chmelařského muzea slouží jako kinosál, kde může každý návštěvník shlédnout animovaný film o chmelovém skřítkovi Hopovi, který ho provede všemi fázemi růstu, sběru a zpracování chmele. Místnost je také vybavena informačním kioskem s dotykovou obrazovkou. Expozice na stěnách připomíná některé osobnosti českého chmelařství a naznačuje dění spjaté s pěstováním této pozoruhodné kulturní plodiny, mimořádně významné pro české země.

Ve vstupní místnosti prvního patra jsou soustředěny doklady o počátcích pěstování chmele a jeho sběru. Mapa archeologických nálezů zbytků chmele, reprodukce vyobrazení chmele v nejstarších herbářích. Je zde i soubor kreseb a rytin českých měst od Jana Willenberga, pořízených na přelomu 16. a 17. století, na nichž je vidět, že se chmel v té době rostoucí na tyčích pěstoval v zahradách i i na polích hned pod městskými hradbami. V další místnosti jsou první písemné doklady o pěstování chmele v českých zemích. Mapa zobrazuje rozšíření pěstování chmele v Čechách v předhusitském období a v 16. - 18. století. Jsou zde vystaveny průboje pro tyčení chmele a model selské sušárny chmele. Hned u vchodu do další expozice si může návštěvník všimnout žaluziové sušárny a pece, které sloužily pro sušení chmele v 19. století. Na nástěnce u výtahu jsou fotografie některých žateckých skladů a balíren chmele z doby před 1.světovou válkou a mapa jejich umístění. Expozice dále obsahuje předměty a písemnosti, související s ochranou chmele před jeho falšováním. Jedná se o razítka, pečetě, visačky, plombovací kleště, které souvisely s evidencí provenience chmele a povinným známkováním chmele. V rohu místnosti je model komorové žaluziové sušárny chmele z roku 1959. Nárožní místnosti vévodí tři mechanické lisy na chmel, které se používaly do 80. let 20. století. Na zemi je vystaveno nářadí k ruční manipulaci s chmelem. Na stolech jsou lisy na vzorky chmele, stroj na šití žoků a další drobné ruční nářadí. Do další expozice se prochází přes sirné komory, v nichž jsou umístěny drátěné koše, ve kterých se chmel sířil. Nejdominantnějším prvkem v expozici je dřevěná voznice, která byla používána od 18. století pro postřiky chmele. Vedle voznice může návštěvník vidět další postřikovače a stříkačky na chmel. Panely popisují nejen ochranu chmele před škůdci a chorobami, ale také základní charakteristiky všech odrůd žateckého chmele.

Expozice ve třetím patře – podkroví, je věnována pěstování chmele v tyčových chmelnicích. V první místnosti jsou vystaveny tyče pro chmel, pocházející z Tršicka a z Rakovnicka. Dále se zde nalézá nejrůznější ruční nářadí. V první řadě jsou to různá páčidla a háky na vytahování tyčí, proutěné koše, speciální žebřík do chmelnice, dřevěná míra na chmel, rýče a motyky. Nad sirnými komorami je vystaveno nářadí k manipulaci s chmelem ve skladu. V nárožní místnosti je vystaveno nejstarší potažní zařízení z 19. století – plužní kolečka, percáky, vůz se žebřinami, dřevěné brány, sáně, nosidla a ruční nářadí. U arkýřového okna je instalováno zařízení výtahu k zavěšování žoků čerstvého chmele a vozík k převážení žoků ke komorám. V další části jsou lísky pro sušení chmele přirozeným teplem a zrekonstruovaný ruční výtah (rumpál) pro dopravu žoků se suchým chmelem. V poslední místnosti třetího patra je znázorněna tyčová chmelnice a černobílé velkoformátové fotografie dokládají běžné činnosti související se sběrem chmele na počátku 20. století. Snímky pořídil Josef Wara (1863-1937), který byl učitelem na žatecké Chmelařské a zelinářské škole, ale především vynikajícím fotografem vrcholného období žateckého chmelařství.

První místnost druhého patra je věnována chmelnicovým konstrukcím, které od roku 1852 postupně nahrazovaly chmelnice tyčové. Na podstavci jsou vystaveny různé typy sloupů. V rohu místnosti jsou umístěny kotvy, které upevňovaly konstrukci v zemi. Naproti sloupům je nářadí pro stavbu chmelnic a jiné ruční nářadí pro sázení kořenáčů a okopávání chmele. Různé drobné ruční nářadí, jako například kleště, páky, napínáky, kolíky, motyčky a chmelařské žabky, je uloženo ve vitrínách. V nárožní místnosti je vystaveno potažní zařízení z první poloviny 20. století – pluh pro odorávání chmele, polní dřevěný válec, stěpátory, kopačky, dřevěná plečka, brány, potažní pluhy, smyk a další nejrůznější ruční zemědělské nářadí a části koňských postrojů.

Další expozice je věnována zavěšování a zavádění chmelovodů. Jsou zde vystaveny různé typy latí a tyčí s vázacím ústrojím i bez něj. Na panelech je dokumentováno jejich používání. V rohu místnosti jsou speciální žebříky s opěrami pro zavádění chmele. Na zemi jsou vystaveny cívky na drátky, stoličky, háčky na shazování chmele a části koňských postrojů. U výtahu stojí plechová voznice, kterou se dopravovala voda na chmelnici. Ve vitrínách jsou uloženy různé drobné předměty, které byly používány na chmelnicích v první polovině 20. století. Na jednom z panelů jsou zobrazeny některé používané chmelové známky, které vznikly pro potřebu jednoduché evidence výkonu jednotlivých česáčů. Další místnosti vévodí velkoformátový plakát pivovaru Anheuser Busch z počátku 20. století, který propagoval žatecký chmel. Je zde vybavení sloužící k ručnímu česání chmele - různé typy podvěrtelů, různé míry na chmel (věrtele), koš a nůše. Poslední místnost druhého patra je pokusem o přiblížení atmosféry práce ve chmelnicích na začátku 20. století. Snímky opět pocházejí ze sbírky fotografa Josefa Wary. Další expozice je věnována krajině, chmelu, sladu a pivu. Krajina je zde dokumentována ve výtvarných dílech významných malířů a barevných fotografiích z nejrůznějších ročních období. Panely popisují chmel jako kulturní rostlinu a její jednotlivé složky, které jsou využívány v pivovarnictví, dále informují o odrůdách sladovnického ječmene a pšenice a o výrobě sladu a zabývají se pivovarnictvím v České republice i ve světě.

Přízemí obsahuje expozici o sdružování chmelařů. Jsou zde také umístěny laboratorní přístroje, potřebné k analýzám jednotlivých složek chmele. V nasvětlené vitríně jsou vystaveny různé pivní nádoby, které dokumentují vývoj kultury pití piva – „od džbánku ke kelímku“. Další místnost je věnována období mechanizace. Je zde lokomobila pro pohon stacionárních strojů, ruční čerpadlo, polní kovářská výheň, hnojný vůz, nosič nářadí 16 MT, stroj na uzavírání plechovek s granulemi, pásový traktor PT-10, stroj na zhotovování háčků, prototyp strhávače chmele, ořezávač chmele. Poslední expozice v nárožní části budovy je věnována balení a expedici chmele. V této místnosti jsou spodní části lisů na chmel. Nacházejí se zde též různé typy obalů s lisovaným chmelem, jakými jsou jutové žoky, válcovité baloty, kostky, kvádry, hranoly, krychle, dřevěné bedny a krabice. Společně s obaly jsou zde vystaveny vozíky pro přepravu těchto obalů a ruční kára pro převoz chmele do známkovny chmele a zpět. Uprostřed této místnosti je situována středověká hrnčířská pec ze 14. století, která byla objevena při rozsáhlé rekonstrukci budovy v roce 1996. Z této místnosti může návštěvník sejít k pecím, kde se zapalovala síra pro síření chmele v sirných komorách.

Na dvoře muzea je osazena část konstrukce chmelnice a jsou tady vysázeny nejrozšířenější odrůdy žateckého chmele, včetně žateckého poloraného červeňáku.

Pokud si chce návštěvník také odvézt vzpomínku s vůní žateckého chmele, může v recepci muzea dostat malý vzorek usušených chmelových hlávek a pokud ho chce i ochutnat, musí navštívit "Sedmý schod", prodejnu speciálních piv ze žateckého chmele v přízemí Chmelařského muzea, naproti Chmelovému majáku.

Ještě více zvědavý návštěvník si může vyzkoušet svou chuťovou paměť při degustaci piv, vařených ze žateckého chmele. Tato kratochvíle se provádí pro minimálně 4 zájemce starší 18 let a musí se objednat alespoň 3 dny předem. Cena je stanovena částkou 95 Kč pro osobu. Účastník, který prokáže svou chuťovou paměť, obdrží diplom, kterým se může poprávu chlubit.

Virtuální prohlídka části muzea: http://www.virtualtravel.cz/chmelarske-muzeum-zatec.html

Chmelařské muzeum Žatec spolupracuje s Chrámem Chmele a Piva CZ Žatec. Více na: www.chchp.cz

TOP